Hvězdou cizích videí aneb můžu natáčet cizí lidi?

Autor: Aneta Sobotková

Digitální éra začala téměř přes noc a dnes si už jen stěží dokážeme představit každodenní fungování bez chytrých zařízení v ruce.

S vývojem telefonů však přišel v ruku v ruce fenomén sociálních sítí a popularity na nich, která se především získává natáčením a zveřejňováním videí, která mají za cíl šokovat, pobavit nebo vyvolat kontroverzi.

V sociálních experimentech, prancích či v jakýchkoli jiných videích autoři často zachycují nic netušící osoby bez jejich svolení. Jak se na celou situaci dívám z právního hlediska?

Co říká občanský zákoník?

Právo se k tomuto fenoménu natáčení osob vyjadřuje srozumitelně a jasně v ustanovení § 84 občanského zákoníku: „Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.“

Zároveň nám následující ustanovení uvádí, že „Rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením.“ Z toho vyplývá, že je absolutním právem člověka se rozhodnout, zda chce figurovat ve videu, nebo nikoli.

Nicméně nejednalo by se o právo, kdyby to bylo tak jednoduché. Zákon umožňuje pořídit záznam osoby bez jejího souhlasu, pokud slouží k výkonu či ochraně jiných práv nebo práv chráněných zájmů. Rovněž umožňuje pořídit záznam přiměřeným způsobem k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství (§ 88, § 89 občanského zákoníku).

U záznamů vědeckých, uměleckých a zpravodajských pracuje občanský zákoník s bezúplatnými zákonnými licencemi. Zde zákon jednoduše řečeno poskytuje jakousi přednost před výše zmíněnou nedotknutelností osobnosti, a tím dovoluje pořízení i použití záznamu člověka. Avšak i tyto výjimky mají svou hranici a tou je přiměřenost. Přiměřenost je velmi neurčitým pojmem, který se však musí vždy hodnotit s ohledem na okolnosti, ať již jde o místo, čas, rozsah, formu či jinou rozhodující okolnost zvěčnění (§ 90 občanského zákoníku).

Soudní spory

V případě soudního sporu je velmi obtížné předem určit, zda by uspěla osoba, které natáčela, nebo ta, která byla natočena. Výsledek by závisel na konkrétních okolnostech případu a soud by pravděpodobně musel využít tzv. principu proporcionality.

V soudním sporu může hrát roli nejen samotný obsah videa a okolnosti natáčení, ale rovněž popularita osoby, která záznam natočila a zveřejnila. Pokud je tato osoba veřejně známá, například právě jako influencer nebo veřejně činná osoba, může mít její jednání, resp. zveřejnění záznamu výrazně širší dopad a potenciálně větší zásah do soukromí natočené osoby.

Pokud tedy jakožto veřejné známá osoba chcete zveřejnit video, kde hlavní roli hrají cizí osoby, požádejte je o souhlas. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon nestanoví, jakým způsobem má být daný souhlas k pořízení a zveřejnění záznamu udělen, může jej natočená osoba udělit ústně či konkludentně. Pokud však natočená osoba nevyjádřila svůj souhlas, je třeba předpokládat, že s natáčením nesouhlasí. Roli však hraje i to, zda k natáčení dochází např. na ulici nebo na společenské akci, kde běžně dochází k focení a natáčení.

Je tedy v pořádku, když nás někdo natočí a následně tento záznam zveřejní? V určitých situacích to může být v pořádku, avšak je vždy důležité, aby převládal respekt k právům a soukromí ostatních osob. Více informací se dozvíte na kurzu Právo v marketingu a propagaci.